"Média se nás v dnešní době snaží přesvědčit, že každý stoupenec Islámu si chce na tělo připevnit bombu. To je blbost... Jestli kultura přežije, bude to proto, protože si ji lidé cení a mají ji rádi."
Craig Duncan z Britské rady v Praze udělal rozhovor s Jamie Cattem, hudebníkem a spolurežisérem multimediálního projektu 1 Giant Leap. Jedinečný a provokativní film o světové hudbě a kultuře, který byl uveden na festivalu MOFFOM 2005. Spoluzakladatel projektu 1 Giant Leap Jamie Catto vysvětluje jeho vznik v následujícím rozhovoru:
Jamie Catto je známý tvůrce elektronické hudby, který se vzpírá žánrovému zařazení. Po bleskovém pětiměsíčním nahrávacím turné, při kterém navštívil padesát míst na pěti kontinentech, se vrátil zpátky do Evropy. Catto a jeho hudební partner Duncan Bridgeman se utábořili ve studiu na španělském ostrově Mallorka a probírají se hodinami nahrávek, které nahromadili ve svých laptopech. Catto a Bridgeman, známí jako 1 Giant Leap, projeli se svými laptopy, mikrofony a přenosným studiem Afriku, Severní a Jižní Ameriku a Střední a Dálný východ, kde hledali ty nejlepší spolupracovníky pro své druhé album a multimediální projekt.
V době, kdy 1 Giant Leap nahráli své stejnojmenné debutové album a oceňované DVD, už byli Jamie Catto a Duncan Bridgeman zavedení hudební producenti. Catto byl zakládajícím členem známé elektronické kapely Faithless a režisérem několika jejich klipů. Bridgeman se mezitím proslavil jako producent a remixér celé řady popových hitů. Oba chtěli dělat něco úplně nového a přitom se nechtěli příliš spoléhat na samply; tak se zrodilo cestující ministudio 1 Giant Leap. Catto a Bridgeman pátrali po celém světě po jedinečných muzikantech a kvůli spolupráci s nimi byli ochotni cestovat jakkoliv daleko. Kromě nahrávacího zařízení si s sebou vzali i digitální videokameru, se kterou původně chtěli natočit krátký propagační film pro své album. Jak vysvětluje Catto, krátký film se jim rychle rozrostl:
"Původní myšlenkou bylo natočit krátký film, ve kterém mluví rabín, kněz, imám a buddhistický mnich o své víře a o tématech jako je humanita, soucit nebo velkorysost. Jak všichni víme, byl by to pořád ten samý příběh... ale kdybychom je ukázali jak mluví a sestříhali je přitom tak, aby přednášeli jeden nepřetržitý proslov... Říkali jsme si, že by to byla neuvěřitelně silná metafora světa a toho, čeho se snažíme dosáhnout albem 1 Giant Leap. Odtud jsme se dostali k dalším tématům, jako je smrt nebo inspirace, a získávali jsme výpovědi dalších a dalších lidí."
Projekt se rozrostl do jedenácti krátkých filmů, které se podle Cattových slov zabývají "jednotou v různosti" - myšlenkou, že mezi lidmi, bez ohledu na jejich životní podmínky a zkušenosti, vždycky ve velké míře převáží podobnosti nad rozdíly. V každém filmu sdílí své názory na univerzální témata, jako jsou čas, sex nebo smrt, muži a ženy z pěti kontinentů. Na povrch postupně vyplouvá to, co je všem lidským osudům společné. Pro Catta je rozpoznání univerzálního principu v lidstvu nutnou protiváhou moderní kultury, která se v poslední době zabývá spíše odlišnostmi a odmítáním:
"Například média se nás v poslední době snaží přesvědčit, že každý stoupenec Islámu si chce na tělo připevnit bombu. To je blbost. Islámští fundamentalisté jsou ve skutečnosti jako Ku Klux Klan v Americe: je to jenom malá frakce, která je schopná získat si hodně pozornosti. V každé kultuře existují fundamentalisté a všude mají stejnou mentalitu: mají naprosto odmítavé postoje k sexu, nesnášejí ženy, mají strašný strach z dětí a z nedostatku kontroly, kterou nad nimi mají, a usilují o jistotu za cenu jakékoliv svobody. To platí jak o západu, tak o východu."
Projektu 1 Giant Leap se zúčastnila celá řada slavných filmových hvězd, spisovatelů, aktivistů, umělců... Například v krátkém filmu o "čase" meditoval na toto téma legendární hudební producent Brian Eno, věhlasný nezávislý herec Dennis Hopper i panafrická superstar Baaba Maal. Jak jste přesvědčili všechny tyto lidi, aby se na projektu podíleli?
"Udělali jsme si seznam lidí, jejichž práci máme rádi, a prostě jsme zavolali jim nebo jejich manažerům. Všichni to jsou lidi, které obdivujeme, umělci, kterým nejde jenom o zábavu, kteří vycházejí z něčeho hlubšího. Jsou to lidé, se kterými jsme skutečně chtěli pracovat. Kromě toho jsem patologicky nejistý člověk. Potřebuji od těch lidí potvrzení, že dělám správnou věc!"
Potřeba vědět, že dělají správnou věc, byla při jejich cestování po světě a nahrávání velice důležitá. Lidé je občas podezřívali z toho, že jsou jenom kulturní piráti, kteří přišli drancovat jejich domorodou kulturu. Nejvíc se to projevilo na Cattově oblíbené zastávce, na Novém Zélandu:
"Maorové jsou úžasný národ co se týče pojetí jejich vlastní kultury a navíc jsou neuvěřitelně skromní. Právě oni nejvíc zpochybňovali náš kulturní imperialismus. Lidé se nás otevřeně ptali: "Co si myslíte, že děláte? Ukradnete naše věci a sestříháte si je, jak se vám zlíbí? Kdo si myslíte, že jste?"
"To je férová otázka. My jsme na to řekli: jo, vzdáváme se, uznáváme to, přesně proto jsme sem přišli. A věříme, že tím dáváme prostor neuvěřitelně krásným a hodnotným stránkám vaší kultury, se kterou se většinou nikdo nesetká. Myslíme si, že jestli vaše kultura přežije, bude to proto, protože si ji lidé cení a mají ji rádi a protože zajímá i jiné lidi než jenom vás. Když promícháte maorskou hudbu s naší hudbou, uslyší ji víc lidí a uslyší ji ve formě, kterou budou schopni strávit... Nepřesvědčili jsme sice úplně všechny, ale nakonec náš nejurputnější oponent řekl: "Stejně si pořád přeju, abyste tohle nedělali, ale raději vy, než někdo jiný."
Catta, který má teď na jedné straně těla obrovské maorské tetování moko, povzbuzuje víra v neomezenou moc hudby překonat jakékoliv hranice. Na otázku, jestli někdy o projektu sám pochyboval, bez váhání odpoví:
"Vždycky jsem věřil, že jednou bude maorskou hudbu poslouchat mnohem víc lidí, než dřív. Měl jsem pravdu. A totéž platí pro spoustu dalších skvělých kultur, se kterými jsme se setkali.
"Chci říct, že když budou lidi znát Ashu Bhosle [indická zpěvačka] jenom jako zpěvačku z Bolywoodu, většina z nich z ní nebude nijak nadšená. Tak to prostě je. Spousta lidí Bolywoodskou hudbu nechápe. Ale když smícháte Ashu Bhosle s Michaelem Stipem (zpěvák REM), oblíbí si tu hudbu mnohem víc lidí po celém světě a mnohem víc lidí přijde na to, proč je Asha Bhosle tak skvělá. Ale lhal bych, kdybych tvrdil, že mi jde jenom o tohle. Nejde. Nechceme předstírat, že jsme takoví lidumilové - jsme umělci a jde nám o umělecké uspokojení. Děláme tuhle hudbu, abychom se filozoficky, duchovně a hudebně otevřeli."
1 Giant Leap by chtěli své druhé album a film dokončit v létě příštího roku. Zatím má pracovní název "2 Sides to Everything." Podle Catta "v něm bude víc paradoxů. Rozvíjíme myšlenku, že nástrahy a pokušení, na které v životě narazíme, jsou právě těmi momenty, kdy se můžeme skutečně vyvíjet. Odmítáme bolest, odmítáme utrpení, ale právě bolest a utrpení jsou obrovskými vývojovými katalyzátory. Proto bude mít nové album více „pochopení pro zlo" a bude obhajovat temné stránky života; všechno to, co odmítáme."
1 Giant Leap vytvářejí "world music", která skutečně usiluje o to být hudbou celého světa. Vývoj skladby "Innocente" je dobrým příkladem jejich celkového přístupu: když si napsali a nahráli hudební pozadí, odcestovali do Ghany, aby zde nahráli bicí nástroje. Následovaly smyčce v Jižní Africe a tabla a sarangi v Indii. Na Novém Zélandu se do směsice přimíchal maorský válečný pokřik a hlavní vokály nakonec přidal rapper a aktivista Michael Franti ze San Francisca.
Hudební projekt jako je 1 Giant Leap nikde jinde neuslyšíte, protože žádný jiný projekt nedokáže na jednom albu tak šikovně propojit tolik rozmanitých mezinárodních talentů.
Stránky projektu naleznete na www.1giantleap.tv
Craig Duncan (British Council, Czech Republic)